Ráno poté

Znáte všechny ty komedie o vztazích? Tak tahle je jiná! Náhoda či osud v ní svedou dohromady lidi, kteří by se za jiných okolností možná nikdy nepotkali. Jenže se potkají… a v posteli!

Jaké bylo vaše první rande? A co setkání s tchýní? Ať už bylo jakkoliv šílené, tohle asi těžko trumfnete.

Komedie ostříleného britského dramatika Petera Quiltera na první pohled příliš nevybočuje ze žánrového průměru, opak je ale pravdou! Na zdánlivě jednoduchém půdorysu běžných partnerských a rodinných vztahů vyroste komická situace téměř hraničící s fraškou. Několik překvapivých dějových zvratů nás dovede až k pointě, která je stejně tak nečekaná, jako předvídatelná. Záleží jen na divákovi a jeho úhlu pohledu.

Příběh Toma, který se ráno probudí vedle neznámé dívky a než se stačí rozkoukat, seznámí se s její výstřední, ale přitom milující matkou a bratrem, se může jevit neuvěřitelně až šíleně, když se nad ním ale zamyslíme, z hlediska vztahů a emocí je vlastně velmi pochopitelný.

Čtveřice postav je i přes všudypřítomnou komediální nadsázku velmi lidskou a veskrze sympatickou partou, jen musíte coby diváci odhodit konvence a přehodnotit některé stereotypy. Šest scén - šest různých rán odehrávajících se v jedné ložnici - mapuje vývoj vztahu mladé dvojice.

Výborné dialogy jsou permanentní přestřelkou vtipů, kterou publikum jistě ocení.